| Judita Štouračová a kol. EKONOMICKÁ DIMENZE ČESKÉ DIPLOMACIE A JEJÍ APLIKACE VE VZTAHU K ZEMÍM ZÁPADNÍHO BALKÁNU Předkládaná publikace, nazvaná Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím západního Balkánu, vznikla v rámci grantu, který Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s., získala od Grantové agentury České republiky v roce 2008 jako dvouletý projekt. Tématem výzkumu jsou - v souladu se zadáním výzkumného projektu - dva hlavní okruhy problémů, které kromě svého zařazení a pojednání v kontextu s teorií mezinárodních vztahů představují zároveň velmi aktuální otázky současné vývojové etapy české, evropské, ale i světové zahraniční politiky a ekonomiky. První okruh se věnuje ekonomické dimenzi zahraniční politiky, pojednávané z teoreticko-metodologického hlediska převážně jako komplex problémů ekonomické diplomacie se zvláštním zaměřením na rozbor jejího uplatňování v České republice, druhý okruh se zabývá aplikací získaných poznatků na provádění analýzy již konkrétních ekonomicko-diplomatických aktivit v prostoru regionu západního Balkánu a v jeho jednotlivých zemích. V průběhu naplňování těchto hlavních směrů zadání výzkumného grantového úkolu, při jejich zařazení do širších souvislostí současného společensko-politického a ekonomického vývoje, se autoři rozhodli pojednat oba stěžejní problémy nikoli jako problémy per se, ale vést jejich výzkum též optikou přístupů, postojů a rozhodování Evropské unie. Ta totiž hraje ve všech zmiňovaných procesech, programech, cílech ve sledovaném regionu, včetně pojednávaných ekonomicko-diplomatických aktivit v rámci rozvíjejících se mezinárodních vztahů, rozhodující a neopomenutelnou roli, ve svých důsledcích označovanou jako proces evropeizace západního Balkánu. Vznikl tak třetí pilíř výzkumného rámce grantu – pilíř přístupů Evropské unie k problémům jak ekonomické diplomacie, tak k otázkám rozvoje západního Balkánu. Ekonomická diplomacie se stala v posledních letech, po zásadních změnách v bipolárním uspořádání světa, významným fenoménem mezinárodních vztahů ve světové ekonomice a posílila trendy k ekonomizaci zahraniční politiky jednotlivých států. Nová vlna zájmu o ekonomickou diplomacii, jíž jsme v době současné světové finanční a hospodářské krize svědky, je spojena s novými požadavky širokého spektra subjektů světové ekonomiky na aktivizaci a využívání nových forem působení ekonomické diplomacie jak na multilaterální, tak na bilaterální úrovni. Předkládaný materiál se v samostatné úvodní části věnuje vymezení výzkumného rámce ekonomické dimenze diplomacie, formuluje - v české literatuře originálně - nejprve pojem ekonomické diplomacie, dále faktory, které ji ovlivňují a spoluurčují, pokouší se o vymezení vzájemných vztahů zahraniční politiky státu, tradiční diplomacie a v tomto kontextu definované ekonomické diplomacie. Pojednává o úkolech a cílech ekonomické diplomacie a vymezuje její pozici mezi ostatními oblastmi diplomacie. Výzkumný materiál dokumentuje, že požadavek na efektivní fungování ekonomické diplomacie jak na bilaterálních, tak multilaterálních úrovních je nyní velmi aktuální; ekonomická diplomacie, její profesionální a efektivní prosazování - v nejširším pojetí - je specifickým a závažným fenoménem současné etapy světového ekonomického vývoje. Zvláštní pozornost, jak bylo poznamenáno, věnuje materiál rozboru zkoumané kategorie ve vazbě na Evropskou unii, na členství České republiky v Unii a jeho vliv - prostřednictvím společné unijní obchodní politiky - na utváření systému české „národní“ ekonomické diplomacie. Tato část předkládaného materiálu vychází z relevantních částí publikace členky řešitelského týmu J. Štouračové: Ekonomická diplomacie České republiky, která sloužila jako východisko pro zpracování projektu GAČR, č. 402/08/1780. Druhý okruh rozebíraných problémů, jak již bylo poznamenáno, je věnován západnímu Balkánu. Zaměřuje se na postižení vývoje tohoto regionu po skončení studené války v souvislosti s rozpadem bývalé federální Jugoslávie a přístupem mezinárodního společenství a jeho jednotlivých subjektů k řešení vzniklých konfliktů. Pozornost věnuje přístupu a úloze České republiky v tom-to procesu. Po charakteristice regionu je věnována pozornost jeho ekonomice a aktuálním problémům, na což navazuje přehled a rozbor ekonomik a specifik jednotlivých západobalkánských zemí. Autoři sledují pozitivní jevy, svědčící o stabilizaci regionu a přechodu do růstové fáze ekonomického vývoje, poukazují na trendy inflačního vývoje, vývoje v oblasti zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti, v oblasti podnikatelského a investičního prostředí a v dalších oblastech ekonomiky regionu. Všímají si též problémů, které dosud komplikují žádoucí a potřebný ekonomický růst. Poukazují na existenci šedé ekonomiky, rozsáhlou ekonomickou kriminalitu a organizovaný zločin přerůstající do ekonomické oblasti. Specifika ekonomické situace v jednotlivých západobalkánských zemích, pojednávaná z pohledu jejich odlišností od ostatních ekonomik regionu, jsou uvedena do souvislostí s faktory, které ovlivňují jejich zvláštní ekonomický profil. Za otázku zasluhující zvláštní pozornost považují autoři začleňování západobalkánských zemí do mezinárodních organizací. Tuto otázku pojímají v kontextu s rozpadem bývalé federální Jugoslávie a se vznikem nových nástupnických států. Začlenění nástupnických států do důležitých mezivládních mezinárodních organizací je nezbytnou podmínkou pro jejich plnohodnotné působení v mezinárodním společenství. Za velmi závažný problém považují autoři vztah a politiku Evropské unie k regionu jako celku a k jednotlivým zemím západního Balkánu zvláště, a to především z hlediska politiky známé jako stabilizační a asociační proces, která nabídla státům západního Balkánu perspektivu plnohodnotného členství. Autoři se zabývají jednak konkrétními výsledky této politiky, již lze označit za postupnou „evropeizaci západního Balkánu“, jednak problémy, které ji provázejí v realizačních fázích. V materiálu je rovněž nastolena otázka Kosova a důsledky vyhlášení jeho nezávislosti v únoru 2008. Výklad ústí v rozbor vztahů České republiky k západnímu Balkánu, který představuje oblast tradičního zájmu české zahraniční politiky. Pojednává o zemích prioritního zájmu České republiky a o ekonomických vztazích s nimi, samostatně rozebírá otázku ekonomické diplomacie ČR v zemích regionu. Materiál věnuje též pozornost účasti ČSFR a poté ČR v mírových vojenských misích na Balkáně. Ukazuje rozsah a charakter české účasti i výsledky jejího působení ve vazbě na rozvojovou a humanitární pomoc a ve vazbě na možnosti uplatňování zájmů a cílů ekonomické diplomacie. V publikaci jsou pojednány otázky české rozvojové pomoci, resp. spolupráce, pojímané jako významná součást ekonomické diplomacie České republiky, a to ve vztahu k některým státům západního Balkánu. V závěrech materiálu jsou uvedeny jednak hlavní poznatky autorů získané zpracováním jednotlivých témat zadaného výzkumného úkolu, jednak jsou zde zformulovány otázky, které autoři vymezili v průběhu prací na výzkumném úkolu a jejichž zpracování je nad rámec prací na tomto projektu; jsou však podnětem k pokračování ve výzkumné práci. Autoři předkládaného materiálu věří, že jeho zpracováním přispěli k obohacení poznatků o ekonomické diplomacii a potvrdili tezi o jejím rostoucím významu v současné vývojové etapě mezinárodních politických a ekonomických vztahů. Zároveň dospěli k závěru, že západní Balkán, zvolený jako příklad politiky Evropské unie, potvrzuje, že politika definující dlouhodobý cíl a efektivně využívající ekonomických nástrojů přináší konkrétní výsledky. Česká zahraniční politika využívající ekonomické diplomacie a pracující v tomto mezinárodním kontextu přispívá ke stabilizaci a k ekonomickému rozvoji západního Balkánu a zároveň realizuje zájmy státu Obsah: Judita Štouračová, Miloslav Had 2. Ekonomická dimenze české diplomacie............................................ 11 Judita Štouračová 2.2 Vliv Evropské unie a její společné obchodní politiky na ekonomickou diplomacii........................................................... 35 Judita Štouračová 3. Západní Balkán................................................................................ 45 Miloslav Had 3.2 Účast států západního Balkánu v mezinárodních organizacích......... 60 Barbara Kubešová, Miloslav Had 3.3 Ekonomická charakteristika regionu............................................... 72 Judita Štouračová 3.4 Charakteristika a specifika ekonomické situace ve vybraných zemích západního Balkánu....................................... 86 Judita Štouračová 4. Evropská Unie, její vztah, politika a plány k západnímu Balkánu. 111 Miloslav Had 4.2 Západní Balkán v politice Evropské unie v období předsednictví Francie, České republiky a Švédska........... 137 Bohuslav Eichler, Miloslav Had 5. Česká republika a západní Balkán.................................................. 155 Judita Štouračová 5.2 Země prioritního zájmu České republiky, ekonomické vztahy s vybranými zeměmi západního Balkánu a jejich perspektivy........ 164 Judita Štouračová 5.3 Česká ekonomická diplomacie v zemích západního Balkánu......... 175 Luboš Joza 5.4 Účast České a Slovenské federativní republiky a České republiky v mírových misích v zemích západního Balkánu............ 194 Stanislav Stach 5.5 Rozvojová pomoc České republiky poskytovaná zemím západního Balkánu...................................................................... 217 Jiřina Dienstbierová, Miloslav Had 6. Závěrem.......................................................................................... 231 Judita Štouračová, Miloslav Had Literatura........................................................................................... 237 Formát B5, pevná vazba, 248 stran, 298 Kč ISBN 978-80-7431-017-1 |
